Politika

„Dokázali jsme, že to dokážeme“ aneb Cesta od 17.listopadu 1989 k 27.červnu 2018

Heslo v názvu bylo hlavním volebním sloganem v jedné z volebních kampaní ODS v 90.letech a právě toto heslo se mi v posledních stále častěji dere na mysl.

Dnes je 27.června 2018, Den památky obětí komunistického režimu a na den přesně je to 68 let od popravy Milady Horákové. Současně dnes byla jmenována nová vláda. Oficiálně prezentovaná jako koalice ANO+ČSSD s podporou komunistů. Ve skutečnosti koalice ANO+KSČ+SPD, pro kterou má ČSSD pouze dvojí význam, pro ČSSD samotnou má koalice jediný význam:

  1. vyjádření důvěry vládě ve sněmovně
  2. ponížení ČSSD, odrazení jejich voličů a v konečném důsledku odstranění ČSSD ze sněmovny
  3. koryta pro vedoucí představitele ČSSD

První dva body jsou cílem komunistů vracejících se k moci, třetí je cílem členů nejužšího vedení ČSSD.

Muž z Hradu porušil Ústavu již mnohokráte, nyní to ovšem nemohlo být evidentnější. Začal rozhodovat o tom, kdo ve vládě bude a kdo ne, tzn. porušil Ústavu a převádí parlamentní systém na přinejmenším poloprezidentský. A protože hradní gang je řízen z Moskvy, dá se de facto konstatovat, že českou vládu určuje vláda ruská, tzn. V.Putin. Před 50 lety ruská armáda podnikla vojenskou invazi do Československa a přinutila čs. vládu podepsat tzv. Moskevský protokol. Dnes si Rusko koupilo českou vládu a obsadilo nás aniž by k tomu potřebovalo nějaké tanky.

Vládu vede agent StB, člen KSČ, lhář, mafián a gauner obviněný z podvodu na eurodotacích za téměř 50 mil., to vše v jedné osobě. (Podle posledních informací české pobočky Transparency International je navíc tento člověk stále vlastníkem holdingu, což je, je-li to pravda, porušení zákona o střetu zájmů.) Kromě toho jsou ve vládě osoby jako např. poslankyně ANO s iniciálami TM, která proslula výrokem

Trestní stíhání premiéra bychom mohli odložit o čtyři roky, dokud bude premiér. Když to uděláme, stane se něco ?

TM bude tedy ministryní odložené spravedlnosti. JH bude současně ministrem vnitra i zahraničí. Taková situace je při jmenování vlády totálně nesmyslná, jak by to explicitně ohodnotil ústavní právník, to nevím, ale že to není normální, o tom asi žádná. Dalo by se pokračovat v popisu dalších členů vlády, ale je to jedna větší svině než druhá a bylo by to plýtvání energií a časem. Obecně se dá říct, že nejlepší kvalifikací pro členství v této vládě je být co největší hajzl a vlastizrádce, komunista nebo StB-ák, ideálně vše dohromady.

Dokázali jsme, že to dokážeme.

Dokázali, že jsme schopní. Jediné, čeho jsme ale schopní, je zničit vše dobré, čím jsme byli obdarovaní. A v tom to možná je. Dostali jsme tu svobodu příliš lacino.

Někteří říkají, že revoluce byla špatně udělaná, že se měly některé věci provést jinak apod. Ale revoluce je už z principu věc překotná a nelze ji, podle mého názoru, udělat ani dobře ani špatně. Lze ji udělat tak nejlépe jak nejlépe jsou ti nejčestnější z přítomných protagonistů schopni ji dle svého nejlepšího svědomí provést. Proto nelze vyčítat tomu či onomu člověku, že v ten či onen den v 17:32 neřekl ta konkrétní slova, ale jiná apod. A říkat, že to lze, znamená tak akorát „být generálem po bitvě“. A ani já nechci být „po bitvě generálem“. Sám to nemám rád. Ale zkusme nastínit ty nejhorší chyby, kterých jsme se dopustili a které přispěli k politickému vývoji, který nás dovedl až k naprosto ostudnému černému 27.červnu 2018.

OF se transformovalo do ODS, ODA (Občanská Demokratická Aliance) a OH (Občanské Hnutí). Jak do ODS, tak do ODA nalezli komunisti. V ODA to byl např. současný prezident Hospodářské komory VD, který šikovně přestoupil z KSČ přímo do OF a poté do ODA. Později ministr průmyslu a obchodu ve vládě VK st. V ODS např. Ivan Kočárník, který do ODS přestoupil přímo z KSČ. Později místopředseda vlády a ministr financí. VK st. sice v KSČ nebyl, ale ke konci 80.let jezdil do západních zemí a StB na něho vedla svazek s krycím jménem Rek, který byl ještě v prosinci 1989 skartován. Je tedy na spekulativní úvaze, byl či nebyl-li VK st. aktivním spolupracovníkem StB.

1.chyba
ODS se poté, i se zmíněnými komunisty v čelních funkcích, stala dominantní politickou silou a získala si širokou oblibu. To byla první chyba, protože heslo

„vše vyřeší neviditelná ruka trhu“

je, při zpětném pohledu, taková blbost, že si dnes říkám jak je možné, že jsme tomu tehdy naletěli. Ale byli jsme nezkušení, neměli jsme zkušenosti s politikou ani s reklamou a jejich principy. Jenže politika a společnost, to není jen ekonomika. Ekonomika je jistě důležitá součást fungování státu, ale rozhodně ne ta jediná a zcela jistě ne ta primární. Primární by měla být vláda práva, právní stát, právní postihy a sankce za nedodržování zákonů, funkční policie, státní zastupitelství a justice a to vše bylo odsunuto na druhou kolej. Tím bylo umožněno tunelování a prorůstání organizovaného zločinu do politiky, vrůstání politických mafiánů do struktur organizovaného zločinu a následné vzájemné propojení organizovaného zločinu s politikou. Logickým důsledkem tohoto procesu bylo zablokování efektivního fungování bezpečnostních složek státu, tj. policie, státních zastupitelství a soudů, které by měly organizovaný zločin postihovat. Místo toho začal organizovaný zločin ovládat bezpečnostní složky, což udusilo vznik právního státu již v jeho zárodcích.

2.chyba
Druhá chyba z té první pramenící se může zdát jako detail, ale je to jeden z kritických bodů našeho polistopadového vývoje. Když v roce 1997 padla vláda ODS, VK st. vykřikoval

„Před listopad nebo s Klausem“

a lidé mu na to skočili úplně stejně jako dnes skáčí Babišovy na heslo

„Řídit stát jako firmu“

což mělo za následek, že finanční skandál ODS tuto stranu de facto nepoškodil a poprvé po listopadu posunul etickou a morální rovinu politiky o značný kus níž. Tedy to, že se ODS s těmi stejnými lidmi, kteří ji přivedli k finančnímu skandálu a prokázali tak, že neumí řídit ani vlastní stranu, natož stát, dokázala před voliči „zrehabilitovat“, byla druhá chyba. Chyba nikoliv vedení ODS, to provedlo svou práci znamenitě. Byla to chyba nás voličů, kteří jim to jako pitomci sežrali i s navijákem. Pamětníci si jisté pamatují korupci ODS, VK st. & Milan Šrejber a fiktivní jména Lájos Bács a Radjiv M. Sinha.

3.chyba
Následující událost není ani tak chyba jako logický důsledek předchozích chyb. Tou událostí byla tzv. Opoziční smlouva uzavřená po volbách v roce 1998, která už byla de facto oficiálním rozparcelováním si vlády nad státem mezi mafiány z Klausovy ODS a Zemanovy ČSSD. Pár dnů poté, co se lháři VK st. a MZ dušovali svým voličům, že společně nikdy, uzavřeli koaliční smlouvu. Dobře popsal šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery v knize Vládneme, nerušit. Období 1998-2002 ponížilo politickou kulturu v morální a etické rovině opět o obrovský kus níž. Došlo k tzv. Televizní válce, když se vládní koalice v čele s Ivanem Langerem a Kateřinou Dostálovou, oběma z ODS a Olomouce, pokoušela ovládnout ČT a zmanipulovat veřejnoprávní vysílání. Mimochodem, mafián Langer je podle internetu stále řadovým členem ODS, avšak ODS dnes paradoxně vládní koalici za tytéž snahy spílá pro ohrožení nezávislosti médií a demokracie. Trapné, směšné.

4.chyba
Jako další chybu vidím, že voliči levice a pravice zůstali dál neochvějně přesvědčeni o správnosti volby ČSSD a ODS, tedy stran, které značně přispěly k nárůstu korupce, likvidaci spravedlnosti a vůbec vnímání Česka jako země, kde se spravedlnosti není možné domoci. Přitom soupeření obou stran nebylo a ani nemohlo být od Opoziční smlouvy vnímáno seriózně. Spíše jde o divadlo na efekt než skutečnou politiku.

5.chyba
A konečně poslední chybou bych nazval jakési následné z toho plynoucí globální smíření se s totálním politickým úpadkem, rezignaci na politiku, rezignaci na to, že politika může být lidem prospěšná a vlastně obecný nezájem o politiku.

 


Vše ostatní je již jen důsledek předchozích dějů. V kombinaci s okolnostmi danými mezinárodní politickou situací, tj. válkou, kterou proti Západu zahájilo Rusko, je pak logické, že důsledkem všeho nemůže být nic jiného než propad na totální morální dno, možnost korumpovat a nakupovat české politiky kýmkoliv, tím spíše nacionálně-fašistickým (či jak to nazvat) teroristickým ruským režimem V.Putina a v totálním finále morální i faktický návrat před listopad 1989. To vše symbolicky k 27.červnu 2018, na Den památky obětí komunistického režimu a téměř přesně 50 let po vojenské invazi SSSR, tedy předchůdce dnešního teroristického Ruska, do Československa.

Rubriky:Politika